29.11.2015

Sežeňte mi, prosím, Ariadnino klubko…

… říká si Lucie Juřičková, nová posila dámské šatny Činohry ND, když bloudí v zákulisí našich divadel. Zkušená divadelní i televizní herečka a také dabérka přichází do činoherního souboru z Divadla na Vinohradech. Poprvé ji uvidíme jako Vílu, Berylunu, Sousedku a Vrbu v MODRÉM PTÁKOVI.

Jak se cítíte s Novou krví v Národním divadle?
Zatím velmi příjemně a doufám, že při tom zůstane.

Jaké je to opustit po více než dvaceti letech vinohradskou scénu?
Z Vinohrad už jsem měla nakročeno asi před pěti až šesti lety, ale protože jsem neměla žádnou konkrétní nabídku, nakonec jsem zůstala. Takže když mi na jaře Daniel Špinar nabídl angažmá v Národním divadle, nerozmýšlela jsem se dlouho. Ale pochopitelně, když v nějakém divadle odžijete dvacet tři let, jste zkrátka propojeni natrvalo.

Vnímáte již teď nějaký rozdíl mezi oběma kamennými divadly?
Vzhledem k tomu, že jsem v Národním divadle přistála teprve před měsícem, nejsem kompetentní cokoli srovnávat.

V Divadle na Vinohradech jste poprvé spolupracovala se stávajícím šéfem Danielem Špinarem… Jak na tuto spolupráci vzpomínáte?
S radostnou nostalgií. Bylo to takové syté!

Na úvod svého zdejšího angažmá jste zažila focení vizuálů k nové sezoně. Vy konkrétně jste se fotila jako víla v zahradě Senátu s živým pávem. Jak moc náročné to bylo? Prý jste byla velice trpělivá…
Já bych řekla, že to ani jinak nejde. Uvažuji o tom, že začnu obdivovat modelky.

Národní divadlo má čtyři divadelní budovy a dva provozní areály. Už všude trefíte? Byla jste už u základních kamenů a nahoře u trig?
Netrefím nikam, bloudím a tápu, telefonuji a esemeskuji úplně jiným lidem, než mám v úmyslu atd. Jsem prostě na divoké stezce. Na pořádnou velkou prohlídku se teprve chystám. Sežeňte mi, prosím, Ariadnino klubko.

Vstoupila jste nově do inscenace Audience u královny. Máte anglickou královnu ráda?
Protože anglická královna doposud neměla možnost se se mnou setkat, žádný osobní vztah mezi námi není. Ale uznávám, že je to fascinující dáma.

Začala jste zkoušet s režisérem Štěpánem Páclem MODRÉHO PTÁKA. Hrajete ráda v pohádkách?
Vždycky jsem toužila hrát vílu nebo rusalku, princezny mě nelákaly. Takže teď se mi asi plní dětský sen.

Vaši synové už pohádkám odrostli, chodí na vaše premiéry? Jací jsou kritikové?
Přísní, přísní!

Jaké plusy a mínusy přináší život ve velké herecké rodině?
Řekla bych, že větší hravost, fantazii, legraci, smysl pro humor, nepravidelnost, nemožnost nastavit řád, večerní slzy a „maminko, proč jdeš večer zase pryč?“

Čemu se věnujete, když si od divadla potřebujete odpočinout?
Nejraději ujedu na chatu, pracuju na zahradě a hledím do ohně s hřejivou společností červeného vína.


LUCIE JUŘIČKOVÁ
Ještě před absolutoriem na Státní konzervatoři v Praze hrála v Divadle Jiřího Wolkera. V letech 1990–1992 působila v angažmá v Divadle J. K. Tyla v Plzni. Od roku 1992 byla členkou Divadle na Vinohradech, kde ztvárnila řadu rolí – Alžběta v Marii Stuartovně, hlavní role v Transitu či v Krásce z Leenane. Velké a významné role měla také v inscenacích Povídky z Vídeňského lesa, Poprask na laguně, Kočičí hra, Krejčovský salon. Hostovala také v Divadle Na Jezerce, Hudebním divadle Karlín, v Divadle v Řeznické. Je známá z televizních obrazovek a hojně se věnuje dabingu.

Členkou souboru Činohry Národního divadla je od sezony 2015/2016. Ve Stavovském divadle hraje roli Bobo MacDonaldové v Morganově AUDIENCI U KRÁLOVNY.

Foto: Jaroslav Šimandl