8.11.2015

Národním divadlem proudí nová krev

Činohra Národního divadla nabízí svým divákům už od loňské sezony tvůrčí dílny, workshopy, diskuze, dramaturgické úvody, setkání s umělci, a další. Doprovodné akce pro diváky navíc nově zaštiťuje platforma ND+, a to napříč všemi uměleckými soubory ND. O tom, k čemu je práce s publikem dobrá a jak Národním divadlem proudí „nová krev“ jsme si povídali s divadelní lektorkou Danielou von Vorst.

Profese divadelního lektora je v České republice stále poměrně málo známá. V čem spočívá Vaše práce?
Divadelní lektor zní u nás bohužel stále poněkud exoticky, a tak si mnoho lidí myslí, že buď učím „divadlo“, což naučit nelze, nebo vedu nějaké debatní kroužky o divadle. Obojí je v tomto případě nesmysl. Divadelní lektor u profesionálního divadla je tvůrčí profese, která má de facto nejužší kontakt s divákem. Připravuje takové formáty spolupráce, které publikum více přibližují danému divadlu. V praxi to vypadá tak, že vedu například tvůrčí dílny před návštěvou představení, ve kterých diváci někdy vstupují do rolí a situací, jindy pracují s textem, překladem, návrhem scény či s kostýmem; hledáme a objevujeme souvislosti mezi divadelní tvorbou a okolním světem, zkrátka nenásilně zpracováváme témata, jevištní pojetí nebo nějakou specifičnost konkrétní inscenace. Většina diváků nepřemýšlí nad tím, jak herecky ztvárnit třeba postavu Lumka ze hry bratří Čapků Ze života hmyzu. Když dostanou do ruky text, vyvodí z něj charakter a postoje postavy a sami zkusí hledat např. způsob chůze či gest, jsou pak vnímavější i vůči tvorbě herců na jevišti a vůči jejich pojetí dramatické postavy. Obecně shrnuto, jde mi o aktivního diváka, o diváka reflektujícího a polemizujícího. A opačným směrem se zase snažím divadelním tvůrcům umožňovat bezprostřední kontakt s jejich diváky. Oboustranná otevřenost publika a tvůrců, schopnost dialogu a vůle si vzájemně porozumět je podle mne dnes zcela zásadní. A to nejen v divadle.

Změnilo se něco v tomto směru nástupem nového uměleckého ředitele Činohry, Daniela Špinara?
Mám obrovské štěstí hned ve dvou ohledech. Prvním z nich je, že s novým uměleckým šéfem přišel i tým dramaturgů, kteří chápou význam práce s publikem, aktivně se zapojují a jsou ochotní experimentovat. Myšlenka „nové krve“, se kterou D. Špinar do nové sezony doslova vtrhnul, je tak z mého pohledu přesně tím, co Národní divadlo potřebovalo a co je více otevírá stávajícímu i novému publiku. Za druhou, neméně podstatnou podporu vděčím Mecenášskému klubu Národního divadla, který práci s publikem umožnil díky finanční podpoře.

Jaké formáty a pro jaké skupiny diváků tedy připravujete?
Národní divadlo se snaží nabízet divadelní zážitky všem věkovým kategoriím, takže zápřah je pro mě dost velký. Snažím se nabídnout každému něco. Například rodiče s dětmi přicházejí hodinu před odpoledním představením, aby se hravě naladili na návštěvu divadla a na témata inscenace. Když se nejmenší diváci ještě před návštěvou představení zkusí v tvůrčí dílně pomocí her vcítit do světa nevidomých, lépe pak chápou i postavu slepé holčičky Agátky, hlavní dětské postavy inscenace Vidím nevidím. Jiná dílna - Spolu do Národa! je mezigeneračním setkáním, určeným pro dětského diváka a jeho rodiče nebo prarodiče. Před tzv. klasickými tituly, jako jsou Naši furianti, Strakonický dudák nebo Ze života hmyzu pak společně odkrýváme různá řešení stejného problému, ovšem z pohledu dvou a více generací.
Nebo si můžete, bez ohledu na věk, vyzkoušet v doprovodném programu Seznamte se, Laterna některé principy Laterny magiky, a to přímo na jevišti. V dílně Divadlo? Divadlo! se zase seznámíte s divadelním provozem a některými méně známými profesemi.

Jde tedy o vlastní tvůrčí činnost nad divadelními tématy. Co ale nabízíte nám ostýchavějším divákům, kteří se ne až tak rádi do společných akcí zapojují?
Je pravda, že dílny jsou určené pro diváky, kteří se nebojí zapojit a divadelně tvořit, což jsou v praxi buď mladší ročníky, nebo rodiny s dětmi. Z dospělých se aktivně zapojují např. uzavřené skupiny, které se společné vypraví do divadla a chtějí si návštěvu užít i trochu netradičně. Těm, kteří se ostýchají aktivně zapojit, doporučuji začít třeba setkáním nad reflexí divadelního představení s názvem Vašima očima a samozřejmě všechny diskuze s tvůrci a dramaturgické úvody. Poslední dva formáty nejsou v Národním divadle žádnou novinkou, ale při pohledu na jejich počet v letošní sezoně, vysílají divákům jasný signál: jsme tady pro vás, pojďme se bavit o divadle. Velkou radost mám také z nového formátu s názvem ND Café. Jde o pravidelná neformální setkání v kavárně Nona na Nové scéně, během kterých si můžete nad šálkem kávy a skutečně velmi nablízko popovídat třeba s uměleckými šéfy, s režiséry, tanečníky, dirigenty, dramaturgy, herci, zkrátka s umělci napříč všemi soubory Národního divadla. Otevřenost a sdílnost pozvaných hostů vytváří skvělou atmosféru, a přestože všichni umělci mají zaplněné diáře, najdou si čas a „na kafe“ přijdou.

Jak se diváci o všech akcích Národního divadla dozvědí?
Až do konce minulé sezony si každý umělecký soubor hýčkal svého diváka sám, nyní se nám podařilo uvést v život novou společnou webovou platformu s názvem ND+ . To plus je přesně tím bonusem, který chceme divákům vedle dramatického umění nabízet. Možnost vyzkoušet si, diskutovat, dozvědět se, setkávat. Na stránkách Národního divadla, v sekci ND+ tak najdete celkový přehled všech termínů a programů pro diváky Činohry, Opery, Baletu a Laterny magiky. Podotýkám ještě, že až na výjimky jsou všechny akce pro naše diváky zdarma, resp. už v ceně vstupenky. A kdo z diváků chce mít nabídku pro publikum z první ruky, ať si napíše o zasílání novinek a přijde do Národního divadla! Těšíme se na zajímavá setkání.

Autor: Scéna.cz, Foto: Kristýna Klimešová