17.03.2016

LÁSKA A INFORMACE - výběr z recenzí

Činohra Národního divadla uvedla hru britské dramatičky Caryl Churchillové Láska a informace na Nové scéně, která se čím dál víc profiluje jako jeviště soudobé dramatiky. Hra představuje takzvaný otevřený text, lineární řazení krátkých textových útvarů bez označení postav, byť s potenciálním dialogem. Churchillová ponechává na inscenátorech i řazení scén v jednotlivých sekcích. Její hra nemá začátek, prostředek ani konec, jde o kaleidoskop velmi krátkých, několikavteřinových či několikaminutových situací a záleží na divácích, zda a jaký si z nich složí příběh a sdělení. (...) Je to divadlo vypovídající s dokumentární neosobností o světě informací a technologií, který je možná pro dnešní mladou generaci přirozeným prostředím, přesto ale děsí.

(Radmila Hrdinová, Právo 8. 2. 2016)

Neschopnost přiblížit se druhému člověku je společným jmenovatelem výrazných dramatických textů současnosti. Jen Nová scéna Národního divadla uvádí již třetí současnou hru v řadě, která se dotýká tématu odcizení – po inscenacích Daniela Špinara Zemětřesení v Londýně a Spolu/Sami připravila hru Láska a informace doyenky britského dramatu Caryl Churchillové, tentokrát v režii Petry Tejnorové. (...) Jeviště, rozparcelované žlutými páskami, se stává místem rekonstrukce událostí, které mohly vést ke zločinu. Rekvizitám vévodí krabice s vršícími se doličnými předměty. Ty se s přibývajícími informacemi bez ustání zpracovávají u stolu vyšetřovatelů, v prosvícené kukani laboratoře. Vládne jí Lucie Polišenská, exaktně pitvající životní tajemství od mozků kuřat přes sny až po metodické tréninky paměti – scény s ní patří k nejživějším. Jsou však informace, které se opakovaně promítají v pozadí scény, skutečně vodítky, nebo spíš slepými uličkami? Ke konci se hlavní vyšetřovatel sám, bosý, bez uniformy, pokouší označkovat prostor nahromaděnými samolepicími papírky se získanými stopami, ale jde spíš o obraz ještě většího zmatku. (...)

(Ester Žantovská, Hospodářské noviny, 8. 2. 2016)

Autor: Radmila Hrdinová, Ester Žantovská, Foto: Jan Hromádko