16.10.2015

SPOLU/SAMI - O lásce úplně jinak

Německá autorka Anja Hillingová (1975) na sebe upozornila ještě jako studentka tvůrčího (dramatického) psaní v Berlíně. Její prvotina Hvězdy z roku 2003 byla uvedena formou scénických čtení doma i v zahraničí a autorka za ni dostala cenu Drážďanské banky. Následovaly další hry a další úspěchy – mezinárodní koprodukce a inscenace v několika zemích Evropy. U nás byla ve scénickém čtení uvedena hra Monzun (2005, divadlo Letí) a Černé zvíře smutek (2001, Studio Marta na brněnské JAMU). Hillingová bývá považována za jednu z nejúspěšnějších současných německých autorek.

Hra, kterou uvádíme pod názvem Spolu/Sami, se původně jmenuje Protection – autorka ji napsala v roce 2005, inscenována byla o rok později v Divadle Maxima Gorkého v Berlíně. Motto hry převzala z písně anglické skupiny Massive Attack Protection: I can´t change the way you feel / But I could put my arms around you (S tím, jak ti je, nic neudělám, ale vždycky tě můžu obejmout). V tomto dvojverší se do značné míry skrývá paradox této pozoruhodné hry: nedokážeme se do sebe vzájemně vcítit, zbývá nám jen objetí. Jenže šestice postav, se kterými se od listopadu budeme potkávat v nové inscenaci Daniela Špinara, to nedokáže.

Hillingová hru rozdělila do tří částí, první nese titulní název, což česky znamená např. ochrana, druhá se jmenuje Fantomové a třetí Nadiny oči (a tady také došlo k posunu, protože původně to jsou Nazifiny oči).

Hrdinové první povídky jsou dva bezdomovci. Ona je bývalá hráčka na basu, on bůhvíco. Ona se živí pouliční hrou, on postává před obchoďákem a za pár drobných otevírá nakupujícím dveře. Dlouhé měsíce ji pozoruje, ale když ji konečně osloví, už je pozdě. Jako Lucy se představí Kateřina Holánová, Valacha, muže s „kobylím ksichtem“ hraje David Matásek.

Fantom je přelud, přízrak, vidina, ale také klamný jev, zdánlivě či uměle vytvořená skutečnost – a význam tohoto slova se realizuje ve druhé části ve všech myslitelných významech. Marco žije iluzorní život v gay klubech, kde hledá lásku úplně marně, Marc – tenhle nedostižný krasavec – se do nich vrací po těžkém úrazu. Přišel jen o nohu, což možná oblečení skryje, ale získal fantomy, s nimiž nedokáže bojovat. V roli dvojice s téměř identickými jmény uvidíte Filipa Rajmonta a Igora Orozoviče.

Sex není láska, ale někdy je těžké to odlišit. Když Leon (Martin Pechlát) jednoho dne omylem zazvoní na Nadiny (Tereza Vilišová) dveře, má pocit, že se snad okamžitě zamiloval. Jenže někdy člověk není tak docela pánem svých pudů a za cizími dveřmi, zejména je-li jeden oblečený na kostýmovanou párty, se z něj může stát zvíře. Záhadná povídka o nedorozumění plynoucí také z odlišných národností (proto jsme z Turkyně udělali Ukrajinku) přináší spíš otázky než odpovědi.

Hra Anji Hillinové je ve všech ohledech vzrušující a překvapivá. Nepoužívá tradiční dialog – postavy o sobě mluví ve třetí osobě, vyprávějí spíš, než konají, o to silněji a emocionálněji pak působí mikrosekundy, kdy se k sobě skutečně obracejí. Je to hra, jejíž smutek těžko skrývat, ale přesto je silná, působivá, dojemná, protože koneckonců není o ničem menším než o lásce.

Pokud se budete chtít s autorkou osobně setkat, vypravte se na veřejnou generálku 11. listopadu 2015 v 11 hodin, po níž bude následovat beseda.

Autor: Marta Ljubková, Foto: Hana Smejkalová