6.10.2014

PO SAMETU - Po stopách naší doby

V listopadu 2014 uběhne 25 let od Sametové revoluce. Je to vhodná příležitost se ohlédnout, připomenout si cestu, kterou jsme ušli a zhodnotit její nejvýraznější momenty. Režisér Jiří Adámek, tvůrce originálního modelu hudebně-verbálního divadla, pro takové ohlédnutí našel ideální materiál v Minulém týdnu – rubrice, která týden co týden vychází v časopisu Respekt. Její autor Ivan Lamper v ní shrnuje nejdůležitější domácí události i zcela efemérní epizody v životě naší země – a činí tak s nezanedbatelným autorským vkladem, který nepostrádá humor ani poezii. Při zpětném pohledu získáme panoramatický, někdy až závratný pohled na vzestupy a pády našeho veřejného, kulturního a společenského života. Můžeme se tak i sami na sebe podívat s nadhledem... a třeba se i sami sobě zasmát.

Střípky z posledních pětadvaceti let. Opojné roky po převratu. Pocit zklamání a zrady z vysoké politiky, když přicházejí první krize. Bahnitá mělčina opoziční smlouvy. Nové naděje, nové touhy po malých revolucích a nová zklamání. Střídající se tváře politiků, po kterých zůstávají špinavé šmouhy. Vztek, který si vyléváme na slabších a bezmocnějších, místo abychom si došlápli výš. Směšné, trapné, téměř neuvěřitelné skandálky a aféry. Bezostyšnost, pýcha, pokrytectví. A co je hlavní? Nepřijmout vlastní odpovědnost.

Mám na mysli představení, které působí jako krajina. Každý divák se může zastavit v místě či u události, na které má osobní vzpomínky. Nebo kde se ho něco osobně dotýká. Herci jsou průvodci, prostředníci. Vyvolávají v paměti zasutá hesla, názory, postoje a nechají je zase mizet, aby se mohly vynořit další. Proměňují se v politiky, novináře, občany, úředníky – zastupují nás všechny.

I prostor, ve kterém se pohybují, působí jako krajina. Krajina-země, která je nám dána ke správě. Někdy jsme k ní nevšímaví, často dokonce bezohlední. A přece jsou chvíle, kdy za ni pocítíme vděk.

Právě vědomí vděčnosti by mělo být tím, co v naší inscenaci vyváží všechny nepěkné stránky života „po sametu“.

Autor: Jiří Adámek, Foto: Hana Smejkalová