9.04.2013

Pamětní deska Radovana Lukavského

V sobotu 22. června odhalíme v 15:30 u příležitosti pátého výročí úmrtí Radovana Lukavského v Kouřimské ulici pamětní desku. Slavnostního aktu se kromě herců Národního divadla zúčastní Břízův chrámový sbor Kameničky, který vystoupí s krátkým programem.

Radovan Lukavský byl jedním z posledních „šlechticů“ divadelního jeviště. Bard. Velký český herec a neobyčejně svěží a statečný člověk.

Do Činohry Národního divadla byl angažován v roce 1957 jako vyzrálý zkušený herec. Ztvárnil zde desítky významných postav. Vyjmenujme alespoň některé: Shakespearova Edgara v Králi Learovi (1958), Vocilku v Tylově Strakonickém dudákovi (1958-9), titulního Hamleta (1959), Václava v Tylově hře Drahomíra a její synové (1960), hrál Dona Quijota v Dykově Zmoudření dona Quijota (1966), Lorenza v Shakespearově Romeovi a Julii (1963), titulního Anouilhova Tomáše Becketa (1969), titulního Shakespearova Othella (1972), Myrtila ve Vrchlického a Fibichových Námluvách Pelopových i Smrti Hippodamie (1974), byl Hlubinou ve Šrámkově Měsíci nad řekou (1976), Otcem v Čapkově Matce (1982), Pukem v Shakespearově Snu noci svatojánské (1997), hrál vodníka Ivana v Jiráskově Lucerně (2001).

Radovan Lukavský byl 51 let aktivně členem Národního divadla. Byl nám všem vynikajícím kolegovou a nekompromisním pedagogem. Přísný byl především sám k sobě. Těžko šlo v jeho přítomnosti polevit. Osobnost pana profesora byla vždy největším stimulem pro nás všechny ostatní. V roce 2008 nás opustil jen tři dny před premiérou Molierova Dona Juana, v němž měl ztvárnit roli Žebráka.