11.03.2014

Připravujeme 1914 Roberta Wilsona

Rok, kterým vstoupila Evropa do apokalypsy dvou válek, které nakonec obě dostaly přívlastek světová. Rok, v němž se z optimistické víry v pokrok a vítězství modernity, ve spásnou roli vědy a techniky a v rozum, náhle vynořil jakýsi spodní protiproud ženoucí evropské národy k archaismu, iracionalitě, absurditě. Nevědomý a ponořený konflikt náhle vyhřezl a proměnil Evropu v jatka za použití všech výdobytků technického umu a rozumu. Triumfoval nacionalismus obyčejných lidí vykřikovaný tiskem po celé Evropě, triumfoval cynismus politiky, triumfovala prázdnota archaického světa aristokratických ctností spolu se žravostí gründerského kapitalismu a kmenovým nadšením pro boj jednotlivých, zejména kontinentálních, evropských národů.

Dvě díla dvou různých autorů, kteří se neznali, ač pocházeli z jednoho státu, se stala diagnózou tohoto konfliktu. Monumentální drama jičínského rodáka, vídeňského novináře a spisovatele Karl Krause Poslední chvíle lidstva a monumentální románová sonda do podstaty lidské blbosti pražského rodáka, bohéma, novináře a spisovatele Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Jak ukázalo dvacáté století, i počátek dvacátého prvního, obě díla zachytila něco, co je blbostí věčnou, lidstvem pečlivě transformovanou a ukrývanou, aby to opět jako vulkanická činnost vyhřezávalo na povrch v podobě nekonečných tragédií a krveprolití.

Obě tato díla přivedla slavného a nám již dobře známého režiséra, výtvarníka, herce Roberta Wilsona k myšlence vytvořit autonomní scénické dílo inspirované oběma velkými spisovateli. Vznikl tak projekt, který bude mít premiéru 30. dubna 2014 ve Stavovském divadle.
Robert Wilson pracoval s předními světovými soubory, vytvořil vlastní neobvyklé projekty, v nichž spojení slova, pohybu, hudby a scénického obrazu stvořilo neopakovatelný zážitek, ať už šlo o scénáře a texty na vlastní témata, nebo o zpracování klasické dramatické látky a zcela výjimečné jsou i jeho operní inscenace.

O tom jsme se mohli naposledy přesvědčit z jeho verze Čapkovy Věci Makropulos ve Stavovském divadle a Janáčkovy opery Káti Kabanové v Národním divadle v roce 2010.
Ke spolupráci na projektu nazvaném 1914 si vybral jako v případě Věci Makropulos skladatele a libretistu Aleše Březinu (Zítra se bude…, Toufar) a dramaturgyni Činohry Národního divadla Martu Ljubkovou. Z jejich spolupráce vzniklo libreto, scénář, z něhož Robert Wilson spolu s mezinárodním výtvarným týmem vytváří svoji variaci na obě velká díla světové literatury.
Není, a ani nemůže to být jejich adaptace, ale je to vlastní scénický útvar, bohatý, dynamický pohybově, hudebně, obrazově i herecky. Je to obraz inspirovaný Krausem a Haškem, jejich postavami, jejich válečnými situacemi a obrazy, jejich zoufalstvím, které se v díle obou transponuje do děsivého humoru.
Projekt 1914 bude nepochybně zajímat diváky všech skupin i věku. A nejen v Čechách, ale i v zahraničí, kde je již teď o něj nebývalý zájem. Diváci mohou být zvědaví nejen na herce Činohry Národního divadla, ale také na Soňu Červenou a herce zahraniční.
Národní divadlo plánuje i různé doprovodné akce tohoto projektu, které budou probíhat v průběhu roku, a o nichž vás budeme informovat.

Autor: Martin Urban, Foto: Lucie Jansch