15.06.2012

Věc Makropulos v Neapoli

Neapoli Theatre Festival, který se koná ve dnech 7.–24. června a ještě pak jeden týden v září, zahajovala Činohra ND inscenací VĚC MAKROPULOS. Neapol se snaží být jakýmsi jižním Edinburghem – v červnových čtrnácti dnech na festivalu vystoupí skoro třicet divadel – mezi nimi i Theatre Bouffes du Nord s inscenací Petera Brooka či slavné izraelské taneční divadlo Kibutz Contemporary Dance Comp. V září pak probíhá Napoli Fringe. Otevírat takový festival je ctí, ale i závazkem, nota bene jde-li o VĚC MAKROPULOS, kterou uvést kdekoli jinde než v domovském Stavovském divadle je oříšek (a ani tam to není nic jednoduchého).

Dekorace se stavěla dva celé dny a následně se dva dny intenzivně zkoušelo a hlavně svítilo. Wilsonův dvorní light-designer AJ Weissbard pracuje maximálně pečlivě na to je pro nalíčené a okostýmované herce při mnohahodinové zkoušce hodně vyčerpávající. K tomu se někde v Holandsku zasekl kamion, který vezl „kočky“ (tak se v divadelní hantýrce říká bodovým tahů), kterými divadlo Mercandante nedisponovalo a kterých jsme potřebovali sedmnáct! Bylo to do poslední chvíle napínavé, ale povedlo se. Kamion dojel, světla se naprogramovala, a jelikož v čele ansámblu stojí legendární diva Soňa Červená se svým heslem: „Já nejsem unavená nikdy!“ Tak ani nikdo jiný nemohl být unaven.

Divadlo Mercandante stojí v centru Neapole prakticky naproti slavného hradu Angioni, který všichni znají z pohlednic a opravdu je hezký na pohled, pár kroků od Opery San Carlo – nejstaršího operního domu na světě. Divadlo, ve kterém jsme hráli, má 800 míst a po všechny tři večery bylo vyprodáno. Možná to je v Italii standard, ale nám se při pohledu na plný sál stojící a volající „Bravi!“ zdálo, že jde o úspěch.

Všechno by bylo krásné, kdyby po náročném konstrukčním a zkušebním maratonu a po prvním „premierovém“ představení, kdy bylo přes den poprvé volno (hrálo se až večer), během výletu na Vesuv, nezkolaboval a nezemřel jevištní mistr Luboš Trousílek… Ani přivolaný vrtulník záchranné služby mu nepomohl.

Luboš Trousílek byl dlouholetým členem techniky Stavovského divadla a v posledních letech i jejím jevištním mistrem. Byl to bezvadný profesionál a milý člověk. Jeho smrt je pro divadlo velká ztráta.

Čest jeho památce!

Michal Dočekal

Autor: Michal Dočekal, Foto: Jan Bidlas